Naše společnost Poočkování, z. s., spolu s dalšími organizacemi, dlouhodobě kritizovala absenci takového zákona v ČR. V zemích civilizovaného světa je odškodňovací zákon po očkování zcela standardní. Existence takového zákona byla v podstatě nutná a samotní očkovací lobbisté se o něj vehementně snažili, protože na jednu stranu se snažili ukázat v lepším světle (jak se dobře starají o chudáky poškozené), na stranu druhou však připraví takovou vyhlášku (čímž se vůbec netají), která z celého závažného problému následků po očkování udělá výsměch. Vyhláška jasně stanoví několik možností, kdy stát bude platit. A bude to odhadem nejvýše 5 případů ročně, pravděpodobně méně. Odškodnění smrti po očkování bude existovat jako teoretická možnost. Souvislost smrti s očkováním se však ve skutečnosti nikdy neprokáže, nebo nejvýše jednou za 25 let. Je dobře, že za rok několik rodin dostane nějaké peníze. Ale 99,9 % poškozených po očkování na tom zůstane úplně stejně. Farmalobby teď úžasně medializuje svůj úspěch a používá lživé slogany typu: „Očkováním zachraňujeme tisíce životů ročně za cenu jen minimálních rizik, o kterých ale víme a o těch několik dětí ročně, které můžeme spočítat na prstech jedné ruky, se štědře postaráme."
Několikaletou přípravou zákona, jehož celkový efekt bude zanedbatelný, se velmi šikovně odsunulo řešení jakýchkoliv jiných problémů v očkování, kterých je obrovské množství a mají zásadní dopad na zdraví celé populace. Na jakoukoliv otázku ohledně očkování ministerstvo reagovalo odpovědí, že „přece připravujeme odškodňovací zákon". Tím se celkově úspěšně zablokoval jakýkoliv pozitivní postup ke skutečné ochraně poškozených dětí a prevenci těchto poškození. Farmalobby vytvořila Potěmkinovu vesnici a celý problém tím zametá pod koberec. Celý problém očkování se skutečně nevyřeší tím, že se několika rodinám vyplatí peníze. Stav je takový, že v důsledku očkování a sílících represí neustále stoupá počet poškozených dětí. Jsou jich tisíce, ale spíše i desetitisíce ročně. Jsou to děti s celkově poškozenou imunitou, poruchami chování či řeči, autoimunitními poruchami, poruchami autistického spektra. Odrůstá nám populace, která je očkovacím programem celkově zásadně negativně zasažena. A především se nikdo z oficiálních kruhů nezabývá příčinami. Na těchto 99,9 % poškozených dětí stát naprosto kašle a za posledních několik let neprovedl jedinou změnu k lepšímu, vyjma změny schématu z 3+1 na 2+1 u hexavakcíny, k níž jsme je (spolu s dalšími organizacemi) dotlačili, protože pro setrvání u schématu 3+1 neexistoval jakýkoliv vědecký, natož ekonomický důvod. Jeden ústupek za cenu celkového přitvrzování represí.
Nejdůležitější je, aby se zásadní informace dostávaly lidem. Přes oficiální média to však v podstatě nejde, neboť jejich prostřednictvím se k lidem dostanou téměř výhradně placené PR články a pořady, které se tváří jako objektivní redaktorské počiny. Odškodňovací zákon vznikl díky tomu, že stav bez něj byl neudržitelný, a proto se z toho samotní lobbysté snažili vytřískat, co se dalo, včetně úspěšné mediální PR kampaně. Jedna z možností, jak stav zlepšit, je aktivně se zabývat touto problematikou a hledat informace mimo oficiální média a šířit informace o tom, že stav očkování je skutečně kritický. To, že vznikl odškodňovací zákon, bylo nutné a k něčemu i užitečné, ale mediálně to farmalobby zúročila ve svůj prospěch a očkovací tyranii rozšiřuje dál. Proto není žádný důvod k oslavám. Celý odškodňovací zákon je v celkovém kontextu v podstatě zanedbatelná drobnost, která odvádí pozornost od problému. To, co dělá stát rodinám, které své děti nemohou z nějakého důvodu očkovat, ale nemají to podloženo razítkem od pediatra, se rovná skutečné tyranii. Děti nemohou chodit do školek, jezdit na školy v přírodě atd., přitom k ničemu takovému neexistují lékařské důvody. Dítě, které celý den sedí se svým spolužákem v lavici, s ním nemůže jet na školu v přírodě. Tyto rodiny se tak dostávají pod ohromný finanční i sociální tlak. Pokuta v řádu deseti tisíc korun je proti tomu zanedbatelná. Momentálně se chystají dodatky k zákonu o ochraně veřejného zdraví, který má současnou situaci ještě přitvrdit. Proti tomu je odškodňovací zákon směšné Pyrrhovo vítězství. Ano, pomůže několika rodinám ročně a několika právníkům, kteří je zastupují, což je dobře. Ale na celkový problém očkování to má v podstatě nulový pozitivní vliv a výrazný vliv negativní ve smyslu šikovného PR farmalobby a zamlčování skutečných problémů.
Celkově se situace v očkování za několik posledních let zhoršila. Z pohledu očkování je naše země totalitní stát a od ministerstva nelze v nejbližší době očekávat žádné zlepšení. Je tedy pouze na nás, jestli této totalitě necháme, aby si s námi dělala, co se jí zachce.
Václav Hrabák
www.poockovani.cz
