Facebook Instagram

Stanovisko Společnosti k úmrtí holčičky na Jižní Moravě v den očkování MMR vakcínou (Priorix)


Dne 1. 11. 2016 došlo podle informací šířících se na sociálních sítích k náhlému překvapivému úmrtí 16měsíční holčičky na Jižní Moravě v den očkování MMR vakcínou Priorix. Na naši Společnost se nyní obracejí různí lidé s mnoha dotazy k tomuto případu. Dovolujeme si na všechny odpovědět touto otevřenou formou tiskové zprávy.

  1. Informace o úmrtí 16měsíční holčičky se jeví jako pravdivá. Důkazy, že k úmrtí dne 1. 11. 2016 skutečně došlo, jsou vícečetné a podle našeho názoru dostatečně přesvědčivé. Bližší informace o tomto případu již přinesla dokonce 3. 11. i TV NOVA (viz odkaz níže). Informace z tohoto média jsou však částečně zavádějící.

  2. Skutečnost, že k úmrtí došlo několik hodin po očkování MMR vakcínou se nám jeví jako potvrzená. (Viz také reportáž TV NOVA.) Věk holčičky a skutečnost, že v tomto věku se očkování MMR podle očkovacího kalendáře provádí, dále nasvědčuje pro pravdivost této možnosti.

  3. Nejsou známy žádné informace o zdravotním stavu holčičky před očkováním. Vyjádření blízkých osob na sociálních sítích jen naznačují, že o žádném zásadním zdravotním problému se nevědělo a žádná jiná příčina úmrtí nebyla pozorována.

  4. Dotazy směřující k tomu, zda se jednalo o SIDS (syndrom náhlého úmrtí kojenců) nejsou přiléhavé. Výskyt tohoto syndromu je vázán, a proto i omezen, na konkrétní věk dítěte. Za horní hranici SIDS se uvádí 1 rok věku dítěte. V tomto případě se ale jednalo o dítě starší. O SIDS by v tomto případě nemělo být uvažováno již pouze z tohoto důvodu.

  5. Na otázku, jakým způsobem vůbec mohou MMR vakcíny způsobit časné úmrtí očkovaného dítěte, je nutné odpovědět takto: V současné době je jedinou všeobecně široce uznávanou příčinou časného úmrtí po očkování (týž den) tzv. anafylaktický šok (obvykle vzniká do 2 hodin po vystavení alergenu). Změny způsobené v organismu touto obávanou reakcí lze prokázat. Tiché a klidné úmrtí dítěte až s odstupem více hodin po očkování však pro tuto variantu nenasvědčuje. Jakékoliv jiné příčiny časného úmrtí způsobeného vakcínami jsou rozporovány a odmítány velkou částí lékařské veřejnosti jako vědecky neprokázané. Pokud objektivně existují i jiné mechanismy, kterými by mohly MMR vakcíny zapříčinit časná úmrtí očkovaných dětí, poté dnes nejsou ještě vědecky známy, nebo nejsou všeobecně uznávané odbornou veřejností.

  6. Na otázku, zda může soudní pitva spolehlivě prokázat nebo vyloučit, že MMR vakcína zapříčinila/nezapříčinila úmrtí v daném případě, není snadné odpovědět. Soudní pitva zajisté může zjistit jinou příčinu úmrtí. Takový nález by přiměřeně vyloučil příčiny jiné, včetně očkování. Pokud ale soudní pitva neobjasní žádnou jinou pravděpodobnou příčinu úmrtí, zůstane příčina úmrtí neznámá. Takový nález bývá často dezinterpretován a to zejména v médiích a ve vyjádřeních některých autorit. U široké veřejnosti bývá vyvoláván mylný dojem, že lékařské nálezy vyvrátily souvislost očkování s úmrtím, což není pravda. Lékařské nálezy tuto souvislost pravidelně pouze nemohly potvrdit. K této situaci bývá v zahraničních médiích někdy uváděn jeden výstižný komentář: "Pokud má lékař provádějící soudní pitvu prokázat, že úmrtí dítěte zapříčinila právě vakcína, musí nejdříve vědět, co a kde v těle má vlastně hledat a prokazovat. Pokud však současný odborný názor nepřipouští, že by vakcíny vůbec mohly způsobovat časná úmrtí (vyjma anafylaktického šoku), poté samozřejmě není ani znám nějaký znak, laboratorní hodnota či morfologický nález, jehož nalezení při soudní pitvě, by mohlo prokázat úmrtí zapříčiněné podáním vakcíny. I kdyby lékař provádějící pitvu nalezl v podstatě cokoliv, nemůže za současného stavu vědeckého poznání konstatovat, že úmrtí zapříčinilo právě podání vakcíny. Je to zcela vyloučené." Proto čekání médií a státních autorit na výsledky soudní pitvy je v takových případech v podstatě jenom určitou hrou s veřejností. Veřejnost má mít pouze pocit, že soudní pitva může případ objasnit. Výsledek je ale všem dobře informovaným osobám předem známý. Výsledky soudní pitvy jako příčinu úmrtí dítěte v den očkování rozhodně nemohou potvrdit a označit MMR vakcínu.

  7. K předchozímu bodu je ještě nutné doplnit, že ve světové literatuře se vzácně - v rámci vědeckého výzkumu - již objevily některé práce, které v případech úmrtí laboratorních zvířat nebo i očkovaných osob po očkování, objevily v jejich tělech nálezy specifické směrem k účinkům vakcín. Jednalo se například o výskyt složek vakcín (antigenů i adjuvans) specificky v některých tkáních organismu, a to ve výrazně vyšších než předpokládatelných koncentracích. V některých případech byly zase objeveny ve výrazně vyšších koncentracích protilátky indukované vakcínami. Avšak i kdyby současné vědecké poznání již uznávalo tyto poznatky jako pravděpodobný důkaz příčinné souvislosti úmrtí a očkování, je tu stále jeden klíčový problém. Toto vše by se muselo v rámci soudní pitvy především prověřit a zjistit. Je proto správnou otázkou: Co se vlastně v rámci soudní pitvy standardně testuje a prověřuje v takových případech? Pokud patolog něco vůbec nezjišťuje, poté to samozřejmě zjistit nemůže. Někteří kritici proto upozorňují, že právě to může být důvodem záhadného „mizení“ pitevních zpráv, nebo jejich neposkytnutí pozůstalým rodinným příslušníkům. Tedy nikoliv ta skutečnost, že při pitvě bylo zjištěno něco, co je nutné skrýt, ale spíše ta skutečnost, že z obsahu pitevních zpráv vyplývá jejich zjevná nedostatečnost vyvrátit taková podezření.

  8. Pokud pitevní nález potvrdí jako příčinu smrti dítěte udušení, znamená to, že dítě neumřelo v důsledku podání vakcíny? Tato otázka nás velmi zaujala a pro odpověď jsme si museli zavolat zkušenému patologovi (jméno nejsme oprávněni uvést). Podle názoru odborníka je prakticky vyloučené, aby se normální zdravé dítě ve věku šestnáct měsíců udusilo jenom proto, že spalo na břiše a ve spánku zabořilo svůj obličej do polštáře. V tomto věku jsou obranné reflexy plně vyvinuté a síla k obrácení se a odstranění takové překážky zcela dostatečná. Nejsou známy takové případy udušení, které by se děly v tomto věku dětí spontánně, a toto vysvětlení přitom bylo akceptováno odbornou veřejností (!). Pokud by však došlo v důsledku očkování k zasažení CNS dítěte, mohou být právě oslabeny tyto obranné reflexy a případně společným výskytem obou faktorů (oslabení reflexů očkováním, zaboření obličeje do polštáře) by k udušení i u šestnáctiměsíčního dítěte již podle odborníka dojít mohlo. Takovou situaci by však bylo nutné hodnotit jako úmrtí zapříčiněné očkováním. Avšak prokázat něco takového v rámci pitvy je údajně nemožné, i kdyby tomu tak náhodou bylo.

  9. Na otázku, koho mohou rodiče žalovat o náhradu škody za úmrtí dítěte, pokud by se jednalo o možný důsledek očkování, se dosud právní názory různí. Výklad nového občanského zákoníku v tomto ohledu dosud ještě nebyl podán. Jako „bezpečná“ se jeví varianta žalovat současně očkujícího lékaře i stát. Žalobám nahrává ten pitevní nález, který by příčinu smrti neobjasnil. Kritici proto upozorňují, že velmi častým pitevním nálezem v podobných případech je právě udušení. K ostatním souvisejícím otázkám se poté raději nikdo moc konkrétněji už nevyjadřuje.

Jak se bude tento případ dále vyvíjet, to nevíme. V současné době poté nejsme schopni k případu úmrtí holčičky na Jižní Moravě v den očkování MMR vakcínou Priorix sdělit a uvést více a přesnějších informací. Děkujeme vám za pochopení a věříme, že v našem výše uvedeném vyjádření naleznete alespoň některé odpovědi na své otázky.

 

 

Václav Hrabák

předseda Společnosti pacientů s následky po očkování, z. s.

 

 

Některé zdroje:

www.solen.cz/pdfs/ped/2006/02/10.pdf

www.csaki.cz/dokumenty/anafylaxe_pdf.pdf

tn.nova.cz/clanek/holcicka-1-zemrela-v-postylce-par-hodin-predtim-ji-ockovali.html