Očkovací šílenství na vzestupu - zpráva o stavu očkování v ČR (šílenství jako způsob, jímž se u nás očkuje, nikoliv očkování samotné)

tisková zpráva, 17. ledna 2018

Za poslední tři roky Ministerstvo zdravotnictví (MZ) udělalo několik zdánlivě pozitivních kroků, jimiž se chtělo zalíbit očkující veřejnosti a po nichž opakovaně volala naše Společnost i další organizace. Vytvoření Pracovní komise pro problematiku očkování („očkokomise“), redukce schématu podávání hexavakcíny z 3+1 na 2+1, rozšíření Národní imunizační komise (NIKO) na více odborností (z 10 na 24 členů), příprava a příslib odškodňovacího zákona. To vše jsou ve skutečnosti pouze líbivé kroky, realita očkování se opět zhoršila.

1. Očkokomise je v podstatě Potěmkinova vesnice. Kdykoliv se někdo zeptá Ministerstva zdravotnictví (MZ), co dělá pro zlepšení stavu očkování, dostane odpověď: „Vytvořili jsme očkokomisi." Přitom tato komise má v podstatě nulové výsledky, schází se sporadicky, a pokud už dojde k nějakém závěru, tak ten se jen zapíše, ale dál se s ním nic nedělá. Očkokomise pro nefunkčnost kritizovali i někteří poslanci a senátoři. Připravovanou vyhlášku například ani nezahlédla. Stala se tak pouhým alibi, jen zdáním toho, že MZ konstruktivně spolupracuje se všemi zájmovými skupinami.

2. Za doporučování schématu 3+1 namísto 2+1 bylo MZ dlouhodobě kritizováno nejen naší Společností. Z pohledu imunizace jsou obě schémata srovnatelná a i hlavní hygienik před více než rokem potvrdil, že pro vstup do mateřských škol je očkování ve schématu 2+1 dostatečné. Očkování 3+1 je samozřejmě o jednu dávku dražší a také o jednu nadbytečnou dávku nebezpečnější, což při 100 000 dětí narozených ročně a ceně jedné dávky cca 1 000 Kč představuje dosti velkou sumu a vyšší počet dalších poškození. Na opakované dotazy, proč není 2+1 zavedeno plošně, Ministerstvo nedokázalo nikdy rozumně odpovědět, a tak s velkou pompou slevilo na schéma 2+1. Současně však zavádí razantní snížení věku dítěte, do kterého má být aplikována poslední dávka, z 18. na 13. měsíc. Posun očkování do nižšího věku s sebou samozřejmě nese zvýšená zdravotní rizika.

3. NIKO byla po opakované kritice rozšířena z 10 (1) na 24 (2) členů, viz článek (3), a obohacena o nové odbornosti, například gynekology, alergology či neurology. Tato změna mohla být velmi přínosná. Před nedávnem však byla NIKO opět zredukována, dokonce na členů devět (4). Nové odbornosti zmizely a NIKO opět sestává zejména z členů České vakcinologické společnosti, v jejímž čele stojí profesor Prymula. Ten Roman Prymula, o němž je veřejně známo, že spolu se svou dcerou získal milionové částky od farmaceutických firem (5). Tohoto člověka současně jmenoval předchozí ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík svým náměstkem. Dalším členem NIKO je profesor Roman Chlíbek, také příjemce milionových částek od farmafirem (spolu se svou dcerou). Současně byla vytvořena nová Expertní pracovní skupina NIKO (EPS), čítající rovněž devět členů (6), opět stará známá jména, například MUDr. Cabrnochová (3) s veřejně známým propojením na farmafirmy. Po jiných lékařských odbornostech není již ani vidu, ani slechu. O očkovací politice bude tedy opět rozhodovat úzká zájmová skupina sdružená kolem královehradeckých vojenských lékařů, čímž se dále devalvuje důvěryhodnost očkování v ČR.

4. MZ dlouhodobě slibuje „odškodňovací zákon" pro osoby poškozené očkováním. Podle posledního vyjádření náměstka Prymuly by měl být text připraven k připomínkám za tři měsíce. Tento zákon, po němž naše Společnost samozřejmě dlouhodobě volá, je v civilizovaných zemích v podstatě normou. Avšak podle dřívějších vyjádření se bude týkat řádově pěti případů ročně. To je samozřejmě pouhá špička ledovce všech dětí i dospělých (včetně seniorů) objektivně poškozených očkováním. Drtivá většina poškození, řádově tisíce případů ročně, odškodněna nebude. (Poškození následkem očkování se podle různých odhadů odborníků týká od 1 do min. 10 %, což představuje 1000 až 10 000 i více případů ročně.) Poškozením samozřejmě nemáme na mysli zvýšenou teplotu či otok v místě vpichu, nýbrž dlouhodobé závažné zdravotní následky. Prevenci zmíněných poškození se přitom MZ za poslední tři roky nevěnovalo vůbec.

Mimo tyto líbivé kroky, které v podstatě nepředstavují žádný posun k lepšímu, dochází k dalším posunům, které zvyšují rizika poškození po očkování:

5. Navzdory opakovaným intervencím kritiků českého očkovacího systému je stále doporučováno podávání více vakcín současně, přitom je prokázáno, že současné podávání vakcín zvyšuje riziko poškození po očkování (7).

6. Podle nové vyhlášky je povinné doočkovat všechny dávky hexavakcíny do 13. měsíce věku. Dříve to bylo do měsíce 18. To znamená, že je potřeba začít očkovat nejpozději v 5. měsíci (doporučuje se dokonce ve 2. až 3. měsíci - dříve nejpozději v 10.). Přitom v mnoha případech je pozdější zahájení očkování s ohledem na zdravotní stav rozhodně žádoucí a o tom, kdy zahájit očkování, by měli rozhodovat především rodiče. Rodičům, kteří budou chtít rozumně minimalizovat riziko poškození svých dětí po očkování, nebude zbývat nic jiného, než podepsat negativní reverz a porušit vyhlášku prosazenou lobbisty.

7. Zavádí se věková hranice, do níž se musí naočkovat první dávka živé vakcíny MMR, a sice 18 měsíců. Samotné použití kombinované vakcíny MMR je přitom samo o sobě kontroverzní, viz naše petice (8). V mnoha případech je pro minimalizaci zdravotních rizik opět žádoucí posunout očkování do pozdějšího věku. Do konce minulého roku nebyla horní věková hranice stanovena. MZ v podstatě použilo nutnost naočkování MMR vakcínou jako nátlakový prostředek - podmínku pro vstup do mateřské školy. Mnoho rodičů tak očkovalo své děti MMR vakcínou řádově kolem 3. roku věku.

8. Očkování, které se nestihne v termínech stanovených vyhláškou, si v budoucnu mají rodiče platit za trest sami. Tedy rodiče, kteří se rozhodnou, že zdraví jejich dítěte je přednější než dodržení termínů vyhlášky, a přitom akceptují očkování, které stát vynucuje zákonem, zaplatí řádově tisíce korun. Tento trend již byl potvrzen a zaznamenán, když zcela mimo platnou právní úpravu (odkaz) dostali praktičtí lékaři pro děti a dorost v ČR centrální informaci, že jim očkování mimo řádné termíny nebude propláceno pojišťovnami. Proto si musí peníze od rodičů za povinné očkování a za vakcíny vybírat sami. K mnoha takovým případům poté prokazatelně v praxi došlo a dále dochází.

9. Poté, co úřednicí a lékařští lobbisté několik let v ČR urputně obhajovali nezbytnost přijímat do mateřských školek jen plně naočkované děti, si sami před celým národem podrazili nohy. Bez jakýchkoliv účinných námitek a připomínek dopustili, aby všechny děti musely povinně absolvovat poslední rok předškolní docházky. Očkované i neočkované! Nikdo neumí vysvětlit, kam se náhle poděla nezbytná ochrana kolektivní imunity ve školkách, jinak než zjevně trapnými argumenty. Ochrana veřejného zdraví ve školkách najednou není pro tytéž osoby, politiky a stratégy očkování až tak nezbytná. Ve vědě a medicíně se přitom nezměnilo vůbec nic. Ti moudřejší lékaři od toho raději dali ruce pryč a nechali změnu směru padnout na hlavu výkonným úředníkům MZ a politikům. Důvěryhodnost vakcinačních „odborníků" tak opět vzala za své.

10. Zdravotní pojišťovny od letošního roku začínají hradit očkování proti lidskému papilomaviru (HPV), o kterém se uvádí, že se jedná o očkování pro chlapce. Není přitom úplně jasné, zda je to očkování především v jejich vlastní prospěch, nebo ve prospěch jejich budoucích (neočkovaných) partnerek. Očkování proti HPV je přitom vysoce kontroverzní u děvčat a mnohonásobně více u chlapců. Dosud nebylo prokázáno, že by skutečně snížilo výskyt rakoviny u očkovaných jedinců v porovnání s neočkovanými. U některých lidí, kteří jsou již nositeli HPV viru, může toto očkování rakovinu pravděpodobně i vyvolat! Přitom očkování samotné přináší značná rizika. (Více o této problematice naleznete ve dvou číslech našeho newsletteru věnovaných právě tomuto tématu na www.ockovanihpv.cz (9).) Dánská televize o těchto rizicích natočila dokumentární film (10).

Co říci závěrem? Za poslední tři roky se stav očkování v České republice rozhodně zhoršil. Ministerstvo zdravotnictví ignoruje varování řady odborníků a rodičů poškozených dětí, že s rozšiřováním očkovacích programů a snižováním věku očkovaných rapidně vzrůstá četnost zejména neurologických a imunologických poškození. Naopak zpřísňuje pravidla, zavádí další prostředky k vynucení co nejčasnějšího očkování bez ohledu na zdravotní stav dítěte. Tímto postupem přímo zvyšuje rizika poškození po očkování. Snaha o dialog s poškozenými a jejich zástupci je ze strany MZ ve skutečnosti pouze předstíraná.

Rodičům, kteří dbají o zdraví svých dětí, nezbude než „vzít vyhlášku do vlastních rukou". Respektive budou muset vzít do vlastních rukou své osudy, zdraví, svobody a práva. Věřit v jejich úřednickou ochranu už mohou pouze zcela neinformovaní nebo naivní lidé. Kvůli zdraví vlastních dětí budou rodiče muset ohýbat a obcházet absurdní povinnosti a svévolné represe. Samotné očkování tak dostává další rány od svých vlastních prosazovatelů. Lidé stále méně věří tomu, že povinné očkování prosazují skutečně rozumní a moudří lékaři, kteří sledují a hájí zdravotní zájmy dětí i dospělých. V posledních letech to vypadá tak, že zdraví dětí i rozum prohrávají. Veřejně nezodpovězenou otázkou zůstává, komu to přináší něco dobrého. Naše děti ani zdraví to ale rozhodně nejsou.

Václav Hrabák
předseda Společnosti pacientů s následky po očkování

Odkazy:
(1) https://www.poockovani.cz/downloads/NIKO_2016_I.pdf
(2) https://www.poockovani.cz/downloads/NIKO_2016_II.pdf
(3) https://www.poockovani.cz/zpravy/clanky/20161130123012
(4) https://www.poockovani.cz/downloads/NIKO_2016_I.pdf
(5) https://www.poockovani.cz/zpravy/clanky/20160703233039
(6) https://www.poockovani.cz/downloads/EPS_NIKO_2017.pdf
(7) https://poockovani.cz/zpravy/clanky/20160419210252
(8) https://www.poockovani.cz/zpravy/clanky/akce/20170320211049
(9) http://www.ockovanihpv.cz
(10) https://www.youtube.com/watch?v=Ee0D4mVqPSU