Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch doporučil zdravotním pojišťovnám, aby podle již stávající legislativy vymáhaly náklady na léčbu neočkovaných dětí od jejich rodičů, pokud tyto děti dostanou nemoc, proti které existuje povinné očkování (1)(2). A značný dopad to může mít právě na epidemie spalniček. Ministerstvo si od toho slibuje zvýšení proočkovanosti. MZ se totiž dlouhodobě snaží proočkovanost zvýšit hrubou silou, tedy represemi a sankcemi. Nikoliv tím, že by před veřejností obhájilo, že přínosy očkovacích programů převyšují rizika, a že by se tato rizika snažilo minimalizovat. Nebo tím, že by prokázalo, že rozhodování o očkovací politice je transparentní a nikoliv řízené farmaceutickou lobby. Důsledek však bude možná zcela jiný.
Ministerstvo radí pojišťovnám, aby k vymáhání peněz použily § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění:
„Náhrada nákladů na hrazené služby vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci
(1) Příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. (...)“
Výklad tohoto zákona Ministerstvem zdravotnictví je sám o sobě sporný. Jednak je otázkou, zdali jde rodiče – zákonného zástupce – považovat za třetí osobu. Zastupuje totiž dítě, tedy přímo daného pojištěnce a není tak třetí osobou. Druhá, ještě zásadnější otázka, je, zdali se rodič dopouští protiprávního jednání vůči vlastnímu dítěti. To, že rodič jedná obecně protiprávně, neznamená, že jedná protiprávně vůči vlastnímu dítěti. Zvláště, když důvodem tohoto protiprávního jednání je snaha ochránit zdraví vlastního dítěte. Pokud by pojišťovna skutečně na někom vymáhala náhrady, případ by pravděpodobně skončil u soudu a je dost možné, že by rodič neočkovaného dítěte spor vyhrál.
Do doby, než by takový soud proběhl, což s možnými odvoláními může trvat i řadu let, se však rodiče neočkovaných dětí mohou obávat, že pojišťovna po nich náklady na léčbu skutečně bude vymáhat. Výše nákladů na léčbu lze přitom odhadovat na desetitisíce korun. Tento tlak však rozhodně nezvýší proočkovanost. Rodiče neočkují své děti zejména v takových případech, kdy se z odůvodnitelných důvodů obávají, že by očkování mohlo poškodit zdraví jejich dítěte, nebo když jeho sourozenec trpí závažnými problémy po očkování a oni nechtějí, aby i další dítě bylo očkováním poškozeno. A to i za cenu současných sankcí, jako je nepřijetí dítěte do školky či vyčleňování z kolektivu. Jsou to lidé, kteří z vlastní zkušenosti vědí, že očkováním by mohli ohrozit své dítě, a k tomu je takováto sankce nedonutí.
Jediné, co další sankce může způsobit, je to, že rodiče s dítětem, u kterého budou mít podezření na spalničky, nepůjdou k lékaři a budou ho léčit svépomocí doma. Před padesáti lety bylo onemocnění spalničkami zcela běžné a lze předpokládat, že při aplikaci různých alternativních metod, dostatečných dávek vitamínů a jiných doplňků proběhne bez větších komplikací. Co se však může zhoršit, je kontrola epidemie. Je možné, že tato praxe zvýší možnost šíření spalničkových epidemií. Toto by však ministr či jeho náměstek pro zdravotní péči Prymula, který dal k celé věci podnět, měl předpokládat. Otázkou zůstává, zda to není záměr. Epidemií spalniček bude totiž tak jako tak přibývat, protože jejich hlavním motorem je vyvanutá imunita u dospělých, dříve očkovaných. Vakcinologové to již mnoho let vědí a jen čekali, až se tak stane. Teď se to samozřejmě snaží svést na neočkující rodiče. Pokud epidemií bude přibývat tak jako tak, je otázkou, zda Ministerstvo zdravotnictví nechce šíření epidemií tímto podpořit, aby se obnovila skutečná kolektivní imunita namísto selhávající kolektivní pseudoimunity po vakcinaci.
Další věcí je, že u spalniček se skutečně mohou vzácně objevit vážné komplikace, a v takových případech by bylo nanejvýš vhodné, aby na průběh onemocnění dohlížel lékař. Jelikož rodiče dítěte kvůli novému tlaku ze strany MZ raději za lékařem nepůjdou, je možné, že dojde k prodlení ošetření při komplikacích a k ohrožení života dítěte. Je to od ministerstva skutečně přijatelný hazard se životy dětí? V době, kdy od pojišťoven získává plně hrazenou péči spousta obyvatel hazardujících s vlastním životem i zdravím: uživatelé drog, silní kuřáci, osoby závislé na alkoholu, lidé trpící obezitou v důsledku nevhodného stravování, promiskuitní jedinci provádějící nechráněný pohlavní styk, provozovatelé nebezpečných sportů či ti, kteří se chovají násilným způsobem. Skutečně ministerští úředníci chtějí nutit rodiče, aby očkovali třeba i nemocné děti za cenu hry s jejich životy?
Avšak pojišťovny samotné mohou zvážit, zda budou chtít trestat rodiče neočkovaných dětí. Z různých evropských i amerických studií vyplývá, že neočkované děti jsou celkově zdravější, což potvrzuje i mnoho lékařů a léčitelů. Pojišťovny samy by měly mít nástroje k tomu, aby si taková data zjistily, a je možné, že to již učinily. Zdravější dítě samozřejmě celkově šetří pojišťovně peníze a časem se z něho stane zdravější dospělý, který dále bude pojišťovně šetřit peníze. Je tedy skutečně v zájmu pojišťoven vyhlásit boj neočkujícím rodičům, když na tom samy mohou ekonomicky tratit? Jen kvůli tomu, aby pomohly zvyšovat zisky farmaceutických firem, což je přesně to, proti čemu by se měly samy snažit bojovat?
Václav Hrabák
předseda Poočkování, z. s.
(1) https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kdo-se-nechce-ockovat-mel-by-si-pak-lecbu-hradit-ministr-dal-navod-pojistovnam-85941
(2) https://www.pressreader.com/czech-republic/mf-dnes/20200115/281505048165776
