Mezinárodní den poškozených po očkování vznikl před šesti lety v době, kdy se poškození po očkování týkalo zejména dětí. Pro mnoho lidí to byl okrajový problém, který se „téměř“ nikoho netýkal. Vždyť lékařům by nemohlo uniknout, že děti jsou po očkování celkově nemocnější, že mají problémy s mentálním vývojem. Že se po očkování může rozvinout problémy autistického spektra, epilepsie či jiná neurologická onemocnění.
Nyní však již všichni (kdo chtějí vidět) vidí, že naše civilizovaná vyspělá západní medicína je schopna dopustit takové věci, jako píchání experimentálních genetických látek dětem, kterým nehrozí žádná rizika z onemocnění. Zjistili jsme na vlastní kůži, že medicína je schopna přinutit lidi dusit se a poškozovat si zdraví něčím, o čem bylo postupně zjišťováno, že nemá žádný významě měřitelný pozitivní efekt, zatímco těch negativních přibývalo geometrickou řadou.
A tato západní medicína řídila život v našem státě, likvidovala živnostníky, ničila výuku i duševní zdraví dětem ve školách, omezovala nás v elementárních potřebách. A to jen za tím účelem, aby šikanou a vydíráním přinutila lidi si do svého těla vstříknout něco, co může neodhadnutelně poškodit lidské zdraví. A to, že to poškozuje lidské zdraví jsme mohli vidět všude kolem nás. Obětí očkování tak již nejsou jen ti, kteří si experimentální genetickou látku nechali píchnout do svého těla. Oběťmi jsme my všichni, protože ve jménu „vakcíny“ byla všechna ta zvěrstva na nás páchána.
Ukrajinsko-ruský konflikt najednou všechno přikryl pod mlžný opar tak, že to skoro může vypadat, jako by byl očkovací teror minulostí. Že už je to za námi. Ale podle všech možných indícií to vypadá na pouhou mezihru. „Vakcinologové“, tedy samozvaní pseudoodborníci typu Prymula, Chlíbek a spol. (vakcinologie totiž jako medicínský obor vlastně vůbec neexistuje a byla vytvořena čistě účelově „lobbysticky“ pro prodej vakcín) varují, že přijde podzimní vlna a že hra na očkování přijde znovu.
Mezinárodní den poškozených očkováním tak nábývá na novém významu. Celý náš národ je nyní zdecimován ve jménu očkování. Mnoho lidí také předčasně zbytečně zemřelo v době, kdy byly známy léčebné postupy proti viróze, ale nesmělo se o nich mluvit. Nebo zbytečně zemřelo následně po užití experimentální látky, jenže prokázat souvislost úmrtí s touto látkou téměř nelze. Protože? No přeci medicína, která vše řídí.
Mezinárodní den poškozených očkováním se tak stává velkým dnem smutku a piety. Za všechny, kteří zaplatili svým zdravím, životem, ale i duševními či ekonomickými problémy, kvůli opatřením ve jménu očkování.
Ale současně to může být i dnem naděje. Protože si mnoho lidí uvědomilo, jaká hra se tady vlastně hraje. Že nejde o záchranu zdraví a životů. Že je to špinavý obchod s lidmi, že jde o peníze a moc bez ohledu na jakékoliv následky. A že pokud by znovu přišli z vlády, z Ministerstva zdravotnictví a nebo z WHO s čímkoliv podobným, je naší povinností se tomu postavit. Vůbec již nejde o nás samotné, ale o budoucnost našich dětí a celé naší země.
Zapalme dnes v pietě svíčku za všechny poškozené očkováním a společně si přejme, ať v nás vzroste síla se vzepřít očkovací diktatuře. Protože ti, kteří se snažili a snažit se opět budou nás pokořit nemají to nejdůležitější. Totiž pokoru, lásku a spojenectví. Pokud odvahou a láskou propojíme naše srdce, nebudou mít nad námi pražádnou moc.
Václav Hrabák
