Přijímání ne(do)očkovaných dětí do MŠ pro školní rok 2017/2018


Obrací se na nás celá řada rodičů s dotazy, jak to letos bude s přijímáním neočkovaných nebo nekompletně očkovaných dětí do mateřských škol. Jak je to s povinným předškolním rokem, budou moci mateřské školy skutečně navštěvovat i neočkované děti? Co uznání výjimky z důvodu výhrady víry a výhrady svědomí? A co uznání případných zdravotních kontraindikací? Na některé otázky je odpověď jasná, na některé je spíše tzv. „ve hvězdách“. Přesto nebo právě proto jsme pro vás připravili tento přehled.

Je velice pravděpodobné, že v tomto článku neobsáhneme vše, co se s daným tématem pojí, a budeme ho tedy doplňovat v závislosti na nových skutečnostech a informacích, které budou případně ještě přicházet. Proto sledujte náš web a aktualizace tohoto článku a sledujte také náš Facebook.

Předem podotýkáme, že není naším cílem ve vás vyvolat falešný dojem naděje, nalijeme vám čistého vína :-) Nebudeme vám nalhávat, že situace je růžová a každé neočkované dítě by mělo být do mateřské školy přijato. Každé opravdu ne. Tak jdeme na to …

Jaký je právní stav

Je bohužel velký rozdíl v tom, jaký je obsah práva a jaký je přístup našich správních orgánů a soudů k němu. Není to totéž. Pro rodiče jsou však důležitější informace o vnitrostátní realitě, jaká je, než skutečný obsah práva, které není v této zemi z politických důvodů respektováno.

Zápisy do mateřských škol se uskuteční v době od 2. do 16. května.

Dle stanoviska Ministerstva zdravotnictví, „pro účely přijetí dítěte do mateřské školy a dalších § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví vymezených zařízení je třeba, aby dítě bylo očkováno v rozsahu nejméně jedné dávky očkovací látky proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám a dále v případě očkování hexavakcínou bylo dítě očkováno ve schématu minimálně 2+1 dávka.“ Tedy ŘÁDNĚ OČKOVANÉ dítě je takové, které má naočkovanou hexavakcínu alespoň ve schématu 2+1 a alespoň 1 dávku MMR (Priorix). Toto stanovisko MZ bylo adresováno mj. ředitelkám/ředitelům krajských hygienických stanic, krajským úřadům a odborným pediatrickým společnostem. 

(Poznámka: základní očkování proti 6 nemocem vymezeným vyhláškou Ministerstva zdravotnictví stanoví očkování proti tetanu, záškrtu, černému kašli, obrně, hemofilu b a žloutence typu B. Očkování může být provedeno jak pojišťovnami hrazenými vakcínami Infanrix hexa a Hexacima, kterými se očkuje proti všem 6 nemocem najednou, tak jinými vakcínami - tzv. rozloženě, kdy se aplikují vakcíny proti jednotlivým nebo několika nemocem zároveň v upraveném schématu.)

V praxi se lze setkat i s tím, že školky umožní tzv. „podmínečné přijetí“. Tedy v den zápisu dítě řádně očkováno ještě není (nejčastěji chybí jedna dávka MMR), ale rodiče se se školkou domluví (např. formou čestného prohlášení), že pokud bude dítě přijato, před samotným nástupem do školky chybějící očkování doplní a školce doloží.

Do povinného předškolního ročníku budou od tohoto roku přijímány i neočkované děti – viz společné stanovisko Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Není pravda, že by neočkované děti musely mít nějakou formu individuálního vzdělávání a musely chodit do spádové školky na přezkušování. Tento požadavek byl v průběhu legislativního procesu novely školského zákona vypuštěn (více jsme o tom psali zde).

Předškolní vzdělávání je povinné pro děti, které před datem 1. 9. 2017 dosáhnou 5 let a více. Na děti narozené 1. 9. 2012 a mladší se povinný předškolní rok nevztahuje.

Přijetí ne(do)očkovaných dětí na základě žádosti o uznání výjimky (výhrady) víry nebo svědomí

Tyto žádosti je možné podávat letos stejně jako vloni. Připravili jsme pro vás POKYNY, jak tuto žádost co nejlépe zformulovat. Zvažujete-li tuto variantu, pečlivě si pokyny prostudujte.

Musíme vás však upozornit na důležitou skutečnost: Ředitelé MŠ, ani úředníci odvolacích krajských orgánů nejsou odborně způsobilí obsahy takových žádostí dostatečně pečlivě posoudit a správně, odpovědně a zákonně o nich rozhodnout. To vedlo v minulém roce až na pár výjimek k naprostému odmítání správních orgánů se texty žádostí o uznání výjimek víry nebo svědomí vůbec zabývat. Žádosti o výjimky byly jednoduše ignorovány nebo vypořádány tak, že o takové žádosti správní orgán rozhodnout kladně vůbec nemůže.

Více rodičů se proto obrátilo správními žalobami na správní soudy s tím, že správní orgány odmítají vzít v úvahu jejich ústavně zaručená práva (viz příslušné nálezy Ústavního soudu ČR). Dosud všechny správní soudy, které v těchto případech již rozhodovaly, vyložily právo tak, že nálezy Ústavního soudu se zkrátka vůbec nepoužijí ve správním řízení o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání. Tedy, že se těchto správních řízení vůbec netýkají a nikdo si jimi nemá povinnost lámat hlavu. Přestože nic takového nikdy nedovodil a neprohlásil samotný Ústavní soud, je to spolehlivá "technika" jak může soudce posunout problematickou věc "výš" a sám se jí hlavně už nezabývat. Je vysoce pravděpodobné, že správní soudy nezmění svůj přístup do té doby, než případně odlišně rozhodne Nejvyšší správní soud ČR nebo Ústavní soud ČR. Přestože někteří rodiče/žalobci podali tzv. kasační stížnosti proti rozhodnutí správních soudů, může trvat ještě i několik let, než budou tyto skutečnosti v právu ČR ozřejměny a úplně vyjasněny.

Avšak každý rodič, který hodlá v budoucnu dosáhnout své satisfakce například formou nároku na náhradu škody, pokud správní orgány a soudy rozhodly v rozporu s mezinárodním právem, musí takto postupovat (podat žádost o uznání výjimky) a musí následným procesem žalob projít. Pokud nyní nebudete bránit svá práva podle vnitrostátních procesních pravidel, nebudete již moci za několik let zpětně podat žalobu o náhradu škody. Například v situaci, kdy Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku poukáže na to, že ČR postupovala po celou dobu v rozporu s mezinárodním právem vůči neočkovaným dětem.

(Poznámka: nyní čeká na projednávání před Evropským soudem pro lidská práva šest stížností občanů a rodičů z ČR na svévolné a odborně neodůvodněné legislativní represe vůči jejich nečkovaným dětem - bránění v přístupu do mateřských škol. Společnost pacientů s následky po očkování a spolek Rozalio odeslaly před koncem roku 2015 ESLP svá vyjádření, tzv. Amicus curiae, kde předestřely svůj pohled na některé důležité právní i mimoprávní otázky. Co to je Amicus curiae a texty vyjádření obou spolků naleznete zde).

Přestože tedy existují důvody proč podat žádost o uznání výjimky víry a svědomí, rodiče by neměli příliš doufat, že na základě tohoto postupu jejich děti přijaty do školky skutečně budou. Za stavu, jaký vytvořily svými rozsudky správní soudy první instance, to příliš pravděpodobné není.

Přijetí ne(do)očkovaných dětí na základě uznání zdravotní kontraindikace

Přestože se správní soudy postavily negativně k tomu, aby se správní orgány (MŠ, krajské úřady) zabývaly žádostmi o uznání výjimky víry a svědomí, odlišný přístup zaujaly ve věci posuzování tzv. zdravotní kontraindikace. Podle Krajského soudu v Hradci Králové (viz rozsudek), možnost přijmout neočkované nebo nedoočkované dítě na základě zdravotní kontraindikace obsahuje přímo zákon, a proto se touto otázkou správní orgány zabývat v řízení o přijetí především musí.

Dosud byl zavedený způsob takový, že správní orgány vyžadovaly lékařské potvrzení o existenci takové kontraindikace od rodičů. Pokud nedostaly lékařskou zprávu s tímto potvrzením, měly za to, že zde žádná zdravotní kontraindikace není. A právě pro tuto situaci vyložily soudy právo jiným způsobem. Rodičům zůstává povinnost tvrdit zdravotní kontraindikaci dítěte a věrohodně doložit důkazy tato svá tvrzení. Avšak není nikde ustanoveno, že to musí být pouze a výhradně lékařská zpráva obsahující přímo tento závěr ve svém textu. Rodiče především nemusí loudit a škemrat na lékařích přímé uznání zdravotní kontraindikace očkování, protože správní orgán sám má povinnost se touto otázkou zabývat. Rodiče musí uvést, proč je právě u jejich dítěte zdravotní kontraindikace, a jako důkazy mohou předložit v podstatě vše, co svědčí v jejich prospěch (lékařské zprávy o výskytu onemocnění, rodinnou anamnézu, vědecké studie a práce, odborné články, důkazy o praxi v očkování v jiných vyspělých zemích (kdy tam již neočkují) apod.) Správní orgán má povinnost si to přebrat sám a tam, kde se necítí schopen věc sám posoudit a rozhodnout se musí dožádat rozhodnutí jiného orgánu, který způsobilý je, což je známé pravidlo Správního řádu ČR. Důležité tedy je, že správní soudy se postavily proti tomu, že o uznání kontraindikace má rozhodovat pouhá přítomnost či nepřítomnost věty: „Dítě má trvalou kontraindikaci k očkování“ napsané a podepsané nějakým lékařem v lékařské zprávě či potvrzení.

Proto všichni rodiče, u jejichž dětí nebo rodinných příslušníků se v minulosti vyskytly reakce na očkování, nežádoucí účinky, jsou zde těžší formy alergických či autoimunitních onemocnění, by měli určitě uvážit tuto možnost. Mohou totiž tvrdit existenci trvalé kontraindikace k očkování a mohou ji také přiměřeně kvalitně podložit a prokazovat. S takovou jejich žádostí se bude muset správní orgán zákonným způsobem vypořádat, a to i bez souhlasného názoru lékaře, který není potřebný.

Napište nám

Nenašli jste odpovědi na své otázky? Nějaké informace vám zde chybí? Chcete se s námi podělit o vaše zkušenosti, o vaše zjištění? Napište nám na pravo@poockovani.cz. Bude-li třeba, přidáme sem sekci FAQ.

Abychom to shrnuli

Náš současný právní stav by možná ani v Kocourkově nevymysleli. Neočkované děti mladší 5 let do školky nemohou, protože podle našich vakcinologických a úřednických autorit ohrožují ve školce kolektivní imunitu. Neočkované děti od pátého roku věku už ale do školky zase mohou, protože, jak sdělil pan poslanec David Kasal (ANO), pětileté děti jsou přece odolnější než děti čtyřleté a mladší. Předchozích dvacet let si to jen nikdo z „odborníků“ neuvědomil a tyto děti se do školek nepouštěly tedy asi úplně zbytečně. A aby tomu všemu ještě nebyl konec, v šesti letech se všechny neočkované a nedoočkované děti zase stanou podle našich „odborníků“, vakcinologů a úředníků natolik nebezpečné, že opět nemohou (až do svých 18ti let) jezdit se spolužáky na školy v přírodě, ozdravné pobyty, dětské tábory a sportovní soustředění.

Snad všichni lidé v této zemi již dobře chápou, že všechny tyto represe neočkovaných dětí jsou pouze nástrojem jak donutit rodiče k očkování a o žádnou ochranu dětí ve školce a ochranu dětí na školách v přírodě a táborech se ve skutečnosti nejedná a také vůbec nikdy nejednalo. Sdělit to takto veřejnosti ale není možné, protože tato motivace je nejen protiústavní a je v rozporu s mezinárodním právem, ale mohlo by se také jednat o trestný čin poškozování cizích práv dle trestního zákoníku. Nelze totiž působit na chování rodičů tím, že budete omezovat na základních lidských právech „za trest“ jejich děti jako nějaké psy nebo křečky. Ale tohle je bohužel realita morální, lidské a právní úrovně našich politických představitelů, odpovědných úředníků Ministerstva zdravotnictví i některých lékařských obhájců očkování v ČR.

Ve skutečnosti se však stalo jen to, že EU podporuje obrovskými penězi rozšiřování kapacit předškolního vzdělávání, kdy zavádění povinného roku předškolní docházky je nový evropský vzdělávací trend. A tam, kde si určité zájmové skupiny mohou sáhnout na přerozdělování obrovských peněz z EU, jdou v naší zemi stranou ihned veškerá lidská práva, rozum, elementární logika věcí a když je to potřeba, klidně i celá ochrana veřejného zdraví.

Přijde vám současný stav absurdní? Dejte o tom vědět svým zákonodárcům z řad poslanců. Senát se již tento zjevně nesmyslný stav snažil narovnat, když zrušil podmínku být očkován právě na školy v přírodě a jiné zotavovací akce. A už asi ani nepřekvapí, že této senátní novele dala vláda negativní stanovisko přesně v době, kdy vrcholil legislativní proces právě novely školského zákona, která poslala povinně do školek i 5 leté neočkované děti. Tam je rozdíl asi 2 dnů ... O neexistenci odškodňovacího fondu, individuálních plánech očkování a dalších věcech je zbytečné psát. Tato vláda a toto vedení Ministerstva zdravotnictví ČR zcela zjevně otázky kolem očkování řešit nehodlá, nebo jen formálně a „na oko“.